sobota 21. září 2013

Nový Avion A Charlie Straight

Ve čtvrtek se otvírala středová část Avionu, která z něj udělala největší obchodní centrum na Moravě (prý) a mezi novými obchody vyčnívá dlouho očekávaná ZARA a Starbucks. A v následujícíh třech dnech měla zahajovací program...
Asi si dovedete představit, že všichni chodili s kelímkama od Starbucksu jako borci (i když jim to vůbec nechutnalo, ale pro ten pocit, že jo), okoukávali oblečení v ZAŘE a omdlívali při pohledech na ceny. Protože jsem tam šla po škole, ale v pátek kolem páté, neviděla jsem celý program, který měli organizátoři připravený, ale stihli jsme módní přehlídku, kde jsme s kamarádkou vzdychaly nad oblečením a skoro brečely při pohledu na bezchybné modelky, po přehlídce jsem se rozhodla vyfotit se s jednou z modelek, jelikož jsem usoudila, že je strašně krásná a kdybych stála vedle ní, tak by na mě aspoň trochu své krásy přenesla. *kouká do zrcadla* Hm, tak nic, vypadám pořád stejně hrozně, haha. Protože do sedmi hodin večer zbývalo strašně moc času, šli jsme se projít do obchodů, naneštěstí pro mě a naštěstí pro moji peněženku jsem si nic nevybrala, docela smutné, já vím. Nicméně, i přestože já jsem si nic nevybrala neznamená, že tam nic hezkého neměli, například v ZAŘE, jsem za ni sice šťastná, že máme konečně pořádný obchod v Ostravě, ale upřímně, skákala bych metr dvacet radostí, kdyby otevřeli PRIMARK, protože to je právě ten TOP TOP obchod. Doufám, že se jedno dočkám, jinak ho postavím sama, hah.
Minuta se sešla s minutou a nám zbývala hodina do koncertu Charlie Straight. Cestou jsme potkali Annie a Terezku, které mě odtáhly stalkovat Alberta (dobře, spíš Annie), stoupnout si do první řady už o čtvrt na sedm (fanoušci, znáš to) a sledovat jejich krátkou zvukovou zkoušku. Během tři čtvrtě hodiny se kolem pódia seskupilo tolik lidí, že bychom se nemohly trhnout ani na záchod, i kdybychom chtěli, takže jsme stáli nějaké dva metry od kapely, kochali se pohledem na ně a uvažovali jak může být Albert, tak hubený. Po menších technických problémech, koncert konečně začal a davy šílely, respektive holky šílely, tak moc, že se divím, že pořád slyším. Mezi posledními písničkami se Albert rozhodl vzít nějakou slečnu a dát jí rychlé lekce tance a dítětem Štěstěny byla právě Annie, která se přihlásila s tím, že umí cha-chu. S maličkými obtížemi vyskočila na pódium a rozjela to tam se svými tanečními skills. (don't judge) Po skončení koncertu, kdy všichni zalezli do zákulisí (myslím kapelu, ne fanoušky), davy, jako obvykle, skandovaly pro přídavek, kterým byla tentokrát písnička, kterou podle Alberta nehráli asi sedm let, nemůžu si vzpomenout na název (no ofense), ale zpívali o puse, haha.
Fotky přidám později, protože naše fotografka vyspává akci a musí je ještě upravit a tak.
byeee-ee

Zoey

2 komentáře:

  1. Achjo, já jsem se na tom podiu tak ztrapnila...ale doted mam z toho husinu,že mě držel a tančil se mnou :33 Bylo to skvělé!

    OdpovědětVymazat